Nemoc? Závislost?

Zdravím po delší době,

Chtěla bych se s vámi podělit o jednu věc, na kterou jsem i nejsem pyšná. 
Začalo to během maturity, přesněji po mém maturitním plese a výstupní prohlídce u doktorky. 
Po tom co jsem viděla své fotky z maturitního plesu jsem nebyla spokojena sama se sebou a doktorka mi také řekla, že bych měla zpevnit své břicho. 

Bohužel, když jsem někomu řekla své pocity začala jsem slýchat věci typu: "Podívej se na sebe", "Nechtěla bych skončit jako ty a hubnout". Ať už to ti lidé mysleli dobře nebo ne, i tak mě to ranilo.
Začala jsem každý den cvičit, omezila příjem cukru, sladkého a slaného. Jedla více ovoce a zeleniny. Snažila jsem se prostě jíst zdravěji, jenže jsem chtěla něco, co bude působit hned, a tak jsem si začala vyhledávat Pro Ana blogy. Něchtěla jsem ani propadnout aně, jen jsem snížila můj přijem potravi. Jenže jsem chtěla přestat jíst úplně. Došlo to až k tomu, že jsem měla třeba jen jedno jídlo za den. 
Za necelý měsíc jsem schodila 5 kilo. 

Nebýt jedné mé kamarádky, pokračovala bych v tom dál. Mám teď okolo sebe lidi, co mi říkají, že jsem pěkná. Začala jsem tomu dokonce i věřit. Jsem jim vděčná za oporu.
Nejtěžší co může asi být, je mít rád sám sebe. A bohužel já toto přijmout neumím, aspoň ne kompletně. A zase začínám mít ten pocit, že je na mě něco špatně.
A nakonec je to vše jen po psychické stránce, protože stačí jít jen okolo partičky ať holek nebo kluků, kteří prohodí "vtipnout" poznámku o vaší postavě, vzhledu, čeho koliv a vy se tím začnete zabývat. A to bysme řešit neměli.
Snažím se naučit mít ráda sama sebe takovou, jaká jsem. 
XOXO Terez